Sony si před více než rokem podalo patent, který se nedávno znovu objevil a naznačuje, že společnost uvažuje o AI „duchu“ schopném pomoci hráčům, kteří se v hře zaseknou.
Patent popisuje takzvaný overlay — tedy virtuální verzi hráčovy postavy, která na obrazovce ukáže, jak provést určité akce. Duch by mohl předvést řešení hádanky, zobrazit „příklady sekvencí tlačítek“ nebo jinak názorně ilustrovat, co je potřeba udělat, aby hráč mohl pokračovat dál. V některých případech by tento asistent dokázal s hráčovou postavou i komunikovat a poskytnout instrukce, jindy by zase mohl za hráče dokončit konkrétní úsek.
V patentu jsou také znázorněny režimy přepínání, z nichž by si hráč mohl vybrat. Sony zmiňuje čtyři možnosti: Story Mode, Combat Mode, Exploration Mode a Full Game Mode.
Ve zdůvodnění podání patentu se konstatuje, že i přes technologický pokrok se někteří hráči potýkají s obtížemi a končí to tím, že hru opustí nebo nejsou schopni dokončit úkoly. Hledání řešení na internetu je časově náročné a často neodpovídá konkrétním situacím, které hráč právě zažívá.
Podle patentu by se tito AI „duchové“ učili z dostupných záznamů hraní dané PlayStation hry — tedy z dosavadních hraní a footage, které by systém využil pro natrénování vhodného chování.
Samotná myšlenka asistence v hrách není nová. PS5 už nabízí Game Help, který hráčům zobrazí tipy a návody formou obrázků a videí. Microsoft zase pracuje na vlastním Copilotu (např. v Minecraftu), který poskytuje rady v reálném čase.
Obecně se hry snaží být přístupné co nejširšímu spektru hráčů — od nastavitelných obtížností přes přemapování ovladače až po režimy pro barvoslepé. Klasickým příkladem nenásilné nápovědy je i knížka, kterou měl Guybrush schovanou v Return to Monkey Island — jeden z mnoha způsobů, jak hry pomáhají hráčům dál.
AI v herním průmyslu vyvolává živé debaty. Podle loňské zprávy Unity využilo AI alespoň jednou během vývoje 62 % studií, přičemž nejčastěji šlo o práci s animacemi. Průzkum GDC z téhož roku uváděl, že asi třetina pracovníků v odvětví už s AI nástroji pracovala; novější data z Tokyo Game Show pak naznačují, že více než polovina japonských herních společností AI v produkci používá.
Tim Sweeney z Epic Games loni poznamenal, že „AI bude zapojena téměř do veškeré budoucí produkce“, a v té debatě se objevují i skeptické hlasy — například o tom, jak má smysl uvádět v obchodech, jestli hra vznikla s pomocí AI, přirovnávají někteří k uvádění typu šamponu, který vývojáři používají.
Zdroj článku a fotografií: Eurogamer.net
